KONTAKTY

HABIBIproKoně
info@habibiprokone.cz
tel: +420 733 326 168
MVDr. Romana Babáková - výživa a zdraví koní
Ing. Petr Kubal - správa e-shopu

NOVINKY

arr3DOVOLENÁ 2. - 14. 5. 2018V době dovolené budeme odesílat zásilky pouze omezeně a to kurýrní službou InTime. Doba dodání bude... arr3VSTUPENKY ZDARMA - VÝSTAVA FOR HORSE 2018 12.-15.4. 2018  VSTUPENKY NA VELETRH "FOR HORSE 2018" ZDARMA pro naše fanoušky na Facebookovém profilu Habibi... arr321.3. - 25.3.2018 POZVÁNKA NA JARNÍ JEZDECKÝ FESTIVAL V LYSÉ NAD LABEM 2018   Chystáte se na... arr3PF 2018arr3ZMĚNY CEN ZA POŠTOVNÉ A ZPŮSOBŮ DORUČOVÁNÍ V ROCE 2018Došlo ke změnám v poštovném - poštovné přes Českou poštu se v roce 2018 bude odvíjet podle hmotnosti... arr3HABIBI - SOUTĚŽ LÉTA 2017HABIBI - SOUTĚŽ LÉTA 2017!!! VYHRAJTE NOVINKY 2017 OD HABIBI: 1. HABIBI - KLOUBY, ŠLACHY, VAZY,... arr3VÝSTAVA: LYSÁ NAD LABEM 15.-17.9.2017Pojedete na výstavu? Dovezeme Vám tam Vaše oblíbené směsi Habibi a ušetříte na poštovném. Objednávky... arr3VELKÉ ZLEVNĚNÍ HABIBI TRÁVENÍ BASIC!Chtěli jsme pro Vás vytvořit co možná cenově nejdostupnější probiotickou podporu. Z toho důvodu jsme... arr3PF 2017arr3"KŮŇ 2016" LYSÁ NAD LABEMPřijďte za námi na výstavu do Lysé nad Labem 23.9.-25.9.2016 ... arr3PF 2016 a plány pro rok 2016   Předsevzetí v projektu HABIBI pro Koně pro rok 2016 - na co se můžete těšit? 1. Dokončení... arr3Jitka a její kobylka Bibi (foto: Marie Votavová) JITKA A JEJÍ KOBYLKA BIBI –  CHRONICKÝ PRŮJEM NEZNÁMÉHO PŮVODU Jitka...

DOPORUČUJEME


» Trávení koně

KŮŇ BÝLOŽRAVEC – JAK HO STVOŘILA PŘÍRODA

 

Kůň  – příbuzný nosorožce

Málokdo ví, že kůň je zařazen do řádu lichokopytníků a to spolu s tapíry a nosorožci.  Mají společné znaky, které poukazují na společného předka z počátku třetihor –  např. lichý počet prstů, stavba chrupu a nápadná pohyblivost horního pysku.

Tapíři a nosorožci si zachovali stavbu končetiny vhodnější pro život v měkké půdě pralesů, kde našlapování na více prstů bylo výhodnější. Oproti tomu předci koní se přesunuli na nově vznikající stepi s vysušenou půdou, drsnějším podnebím a množstvím rychlých šelem. Pro jejich přežití bylo zapotřebí větší rychlosti, jíž se dosáhlo přenesením váhy jen na jeden prst a prodloužením končetin. V průběhu fylogenetického vývoje prodělal mnoho změn i chrup koně, který se přizpůsoboval hlavně typu potravy. K drcení tvrdých stepních travin se vyvinuly mohutné, poměrně dlouhé a široké stoličky s ostrými třecími plošinami. S tímto souviselo i protažení obličejové části hlavy a vývoj trávicí soustavy.

Trávení koní  - od třetihor do současnosti

Od doby, kdy předchůdce koně „vyšel z pralesa“, se koně po miliony let vyvíjeli jako pastevní zvířata.

Přirozeně tedy kůň umí kontinuálně přijímat a efektivně trávit pouze malá množství potravy s nízkým obsahem jednoduchých cukrů a škrobu a s vysokým obsahem vlákniny. Nestrukturální lehce stravitelné sacharidy (jednoduché cukry a škrob) a bílkoviny jsou tráveny enzymaticky v žaludku a tenkém střevě. Vláknina (strukturální sacharidy obsažené ve stěně rostlinných buněk – celulóza, hemicelulóza) je však vůči působení enzymů trávicího traktu odolná. Aby jí kůň dokázal využít, musí být nejdříve fermentována bakteriemi a prvoky. Fermentace u koně probíhá v zadní části zažívacího ústrojí, kde slepé střevo a  přední část střeva tlustého jsou osídlené miliardami prospěšných střevních mikroorganizmů. Právě jejich enzymy dokáží vlákninu trávit. Výsledkem fermentace (trávení mikrobiálními enzymy zejména celulolytických bakterií) jsou mimo jiné těkavé mastné kyseliny. Ty kůň přes stěnu střeva vstřebává a využívá jako zdroj energie. Toto je tedy pro koně nejpřirozenější způsob získání energie z potravy.

V dávných dobách kůň trávil většinu svého života na prérii a jedinou jeho činností bylo přecházení po pastvě a občas utéci před predátorem. K tomu mu vláknina jako majoritní zdroj energie bohatě postačila. To malé množství cukrů a škrobů, které na chudé prérijní pastvě pozřel, velmi snadno vstřebal v tenkém střevě. V dnešní době, kdy koně využíváme velmi intenzivně na sport a na práci, mu zcela logicky energeticky chudá prérijní tráva stačit nemůže. Proto energii dodáváme v jiných formách. Podívejme se tedy na nejčastěji skloňované lehce stravitelné cukry, které se v největší koncentraci vyskytují v jadrném krmivu. Snahou dohnat energetický deficit u koně v práci zařazujeme jadrná krmiva ve velké míře do krmné dávky. Energeticky to potřebám koně odpovídá. Dokáže však střevní trakt tato velká množství jádra strávit?

Jak nakrmit současného koně? Toť otázka...

Úsek žaludku a střeva je relativně malý (zabírá asi 38% trávicí soustavy), oproti kapacitě slepého a tlustého střeva (cca 52% celkového objemu). Tyto poměry však plně vyhovují původnímu prostředí a výživě koně jako obyvateli nehostinné prérie. Majitelé koní často nechápou, že kůň není uzpůsoben na příjem velkého množství jadrného krmiva najednou. Lehce a často pak dochází k překrmování koní jádrem, kdy je překročena trávicí kapacita žaludku a tenkého střeva. Přebytek jednoduchých cukrů pak uniká do slepého (céka) a tlustého střeva (kolonu). Pro zde přítomnou mikroflóru je to velice rychlý zdroj energie a způsobuje tak velice rychlou a překotnou fermentaci, která vede ke nežádoucím změnám v poměrovém zastoupení mikroorganizmů. Rychle tak narůstá produkce kyseliny mléčné, která výrazně snižuje pH ve střevech – to znamená, že silně okyseluje střevní prostředí céka a kolonu. To je ovšem začarovaný kruh: dochází k přerůstání nevhodných druhů mikroorganismů - producentů laktátu a k další tvorbě kyseliny mléčné a to na úkor potřebných celulolytických bakterií. Ty vyžadují pro svou činnost vyšší pH.

Fermentace vlákniny je tedy v případě překyselení střev velmi alterována a kůň jí nedokáže efektivně využít. To se často projeví řídkými výkaly nebo dokonce průjmem. Dalším negativním efektem okyselení střev z překrmování jádrem je porušení střevní bariéry a přechod patogenů nebo jejich toxinů do krevního oběhu. To může vést k rozvoji laminitidy (schvácení). Narušení střevní stěny vede k poruchám motility střev a k plynatosti, což může vyústit až ke změnám polohy střev a k neprůchodnosti.

Podobné účinky na zažívání může mít i spásání velkého množství mladé trávy, zvláště v době kdy bývá chladno (jaro, podzim). V takovémto porostu se hromadí velké množství rychlých cukrů, které mohou mít nepříznivý účinek na rovnováhu střevní mikroflóry. Mohou také způsobit řídké výkaly a i vážnější zažívací potíže a s tím jde ruku v ruce i schvácení kopyt. To platí zvláště u koní, kteří nejsou rozpásáni postupně a dále u koní, kteří jsou citliví na energeticky bohatou krmnou dávku - primitivní plemena koní a koně se sklony k obezitě.

 

Podle výsledků studií je právě překrmení jadrnými krmivy nejčastější příčinou kolik. V porovnání s pastevně chovanými koňmi bylo riziko vzniku kolik u koní krmených vyššími dávkami jadrných krmiv až 5-6x vyšší. Pokud tedy koně vyžadují vysoce energetickou krmnou dávku, je nutné si uvědomit omezenou kapacitu tenkého střeva a následný únik rychle fermentovatelných cukrů eliminovat rozdělením jádra do několika menších krmení tak, aby se zátěž tenkého střeva snížila. Maximální dávka jadrných krmiv na jedno krmení by měla být 2 kg. U problémových koní i méně. Je vhodné zvážit využití alternativních zdrojů energie jako je lehce stravitelná vláknina (namočené cukrovarnické řízky), kukuřičný olej či speciální kompletní krmiva.

Dalšími komplikacemi moderních koní spojenými s překrmením cukry a škroby jsou vředy, svalové myopatie, Cushingova choroba, vývojová ortopedická onemocnění a metabolický syndrom inzulínové rezistence.

Toto všechno je daň, kterou platí naši koně a potažmo i my. Souvisí to se současným využitím koní do sportu, na práci a někdy i jen s neznalostí majitelů. Řešení těchto zdravotních komplikací je často velice finančně nákladné, pro majitele také psychicky náročné, nemluvě o nekomfortu až utrpení koně. Prevence a dobré nastavení krmné dávky spolu s managementem krmení je proto oboustranně výhodná. Je potřeba si toto vše uvědomit a podmínky svému koni nastavit tak, aby se co nejvíce přiblížili k tomu, jak se kůň vyvíjel a na co byl uzpůsoben. To je samozřejmě v současné době využití koně ve vrcholovém sportu obtížné. Efektivní trávení a využití živin je však kritickým momentem úspěchu či neúspěchu vašeho koně a je základní podmínkou jeho dobrého zdravotního stavu a dobrého sportovního výkonu. Snažme se tedy našim koním umožnit trávit tak, jak je příroda stvořila. To je mimo jiné i cílem mezinárodní společnosti Alltech, která se zabývá výzkumem a přirozeným řešením výživy zvířat.

Příroda z laboratoře Alltechu

V dnešní době přetlaku chemických kontaminant na organizmy i na životní prostředí si mnozí z nás začínají uvědomovat, že všechno má své meze. Mnozí si zátěž životního prostředí spojují s civilizačními chorobami a stále více lidí se začíná starat o zdravější životní styl, sleduje složení potravin, recykluje odpad. Lidé se stále více snaží přiblížit přírodě. Vědci z výzkumných ústavů Alltechu vymysleli, jak se dá pomoci našim koním, aby se také přiblížili svému přirozenému způsobu trávení. Složité problémy často mívají jednoduchá řešení a právě jedním z nich je Yea-Sacc 1026. Yea-Sacc je probiotická kvasinka, která umí stabilizovat případné nežádoucí výkyvy pH v zažívacím aparátu koně a tím mu pomáhá zvládat případné změny krmné dávky, podpoří ho během rozpásání, při případných léčbách antibiotiky a nebo je skvělá jen jako prevence a podpora zažívání a lepší využití krmné dávky. Yea-Sacc je součástí některých Speciálních směsí Habibi.


MVDr. Romana Babáková