Mykotoxiny -  skryté jedy v krmení vašeho koně

(publikoval časopis "V sedle", listopad 2016)

Od doby, kdy jsem začala pracovat jako poradce ve výživě a zdraví hospodářských zvířat a koní, se zcela změnil můj pohled na bezpečnost krmiv. Jedním z nejčastěji skloňovaných problémů na farmách hospodářských zvířat jsou mykotoxiny – tedy jedy produkované plísněmi.

Co jsou to vlastně mykotoxiny? Poznáme je v krmivu?

Mykotoxiny jsou sekundární metabolity plísní. Plísně jsou ubikvitární – tzn. že rostou všude, kde mají vhodné podmínky. Plíseň produkuje mykotoxiny ve chvílích, kdy se jí přestává dařit a tak vysílá do svého okolí jedy, kterými si snaží svůj prostor uhájit. I když máte krmivo viditelně plesnivé, neznamená to, že již obsahuje nebezpečné toxiny. Na druhé straně může nastat situace, kdy plíseň v krmivu dávno není – rozloží se, její toxiny tam však stále zůstávají. To znamená, že i v neplesnivém krmivu zdánlivě nezávadném, mohou být toxiny z plísní již dávno rozložených. Záludné je i to, že když si necháte udělat rozbory a vyjdou dobře, nemáte jistotu, že toxiny tam nejsou. Rozbory se totiž obvykle dělají jen u velmi mála druhů mykotoxinů (většinou 2 až 3) a tak není možné odhalit spoustu jiných druhů, kterých jsou desítky. Jak se tedy vyznat v praxi v této problematice?

Nahlédněte se mnou nejdříve pod pokličku dění na farmách dojnic a prasat. Uvidíte, že znalost problematiky mykotoxinů v chovech dojnic a prasat může nejen koňákům pomoci pochopit mnohé.

Jak mi hospodářská zvířata otevřela oči?

Asi se ptáte, proč zemědělec řeší mykotoxiny u hospodářských zvířat, když vy je třeba neřešíte ani u svých koní, psů, koček - prostě členů rodiny? Je to velmi prosté. Zemědělec si tento problém uvědomuje daleko lépe než vy, protože on na rozdíl od vás má důkazy.

U koní nemáme jak dopad těchto jedů účině měřit nebo prokázat, proto si jejich nebezpečí mnohdy neuvědomujeme.

Dojnice i rychle rostoucí plemena prasat jsou velice pečlivě šlechtěna pro to, co od nich potřebujeme. Jsou to doslova výrobny mléka a masa. Zvíře tak maximum dává do produkce. Vysoká produkce je na prvním místě a zdravotní stav je pak velmi křehký.Jakákoliv zátěž imunitního systému (a to jsou právě často mykotoxiny) se na hospodářském zvířeti okamžitě projeví. Toxiny z plísní mají negativní vliv na mnoho aspektů zdravotního stavu.

U dojnic například mimo jiné rychle poškozují funkci mléčné žlázy. Ta je u vysoce produkční dojnice velice citlivým orgánem a jakákoliv zátěž způsobuje poškození – zánět. Následkem toho se z mléčné žlázy vyplavují do mléka tzv. somatické buňky, které můžeme měřit. Při zvýšeném výskytu mykotoxinů v krmivu dojnice tak mohou stoupat počty somatických buněk v mléce, což zemědělce velmi znevýhodňuje při zpeněžování mléka do mlékárny. Navíc musí řešit i související potíže v reprodukci, imunitě, trávení a jiné negativní dopady zaplísněného krmiva.

V chovech prasat bývají častou komplikací zaplísněných krmiv výhřezy konečníků, snížený příjem krmiva a snížené přírůstky.

Jak řeším mykotoxiny v chovech hospodářských zvířat a koní?

Pro chovatele hospodářských zvířat je většinou nemožné velká množství nekvalitního krmiva jednoduše vyhodit. Když už se jim výroba krmiva nezadaří (neporučíme větru dešti) a jiné nemají, krmit jím prostě musí – nové krmivo pro stovky zvířat jen tak neseženete. A tak společně hledáme cesty, jak v takových případech alespoň omezit zátěž mykotoxinů na organizmus. Toho dosahujeme co největším možným naředěním nekvalitního krmiva a současně vyvázáním jedů z plísní v zažívacím traktu zvířat pomocí vyvazovače v krmivu. Dále doplňujeme antioxidanty do krmné dávky, zejména organický selen, vit. E a další dle konkrétní situace, abychom zvířatům doplnili jejich vyšší potřebu při vyšší zátěži imunitního systému.

Průkopníkem ve vývoji přírodních řešení a to nejen vyvazovačů je firma Alltech. Alltech má nejmodernější biotechnologická centra. Desítky let výzkumu přírodních zdrojů jej ve výživě zvířat staví do čela vědy zvané nutrigenomika – vědy, která sleduje, jak je možné pozitivně ovlivňovat zdraví pomocí zdravé výživy. Tento přístup využití přírodních zákonitostí mne velmi oslovil a spoléhám na něj při řešení zdraví a zdravé výživy zvířat již několik let.

Po skvělých zkušenostech z farem hospodářských zvířat jsem cítila potřebu zpřístupnit tyto přírodní zdroje chovatelům koní v České republice a tak vznikly i Speciální směsi Habibi – receptury využívající výsledky vědecké práce Alltechu. Receptury Habibi jsou sestavené s ohledem na současnou problematiku nejčastějších potřeb koní, jejich potíží a prevence u nás.

Alltech a mykotoxiny

Alltech disponuje nejmodernějšími přístroji pro detekci mykotoxinů. V jednom vzorku umí analyzovat více než 37 druhů mykotoxinů. Sleduje jejich souvztažnosti, málo známé zákonitosti a způsoby, jak je eliminovat z potravního řetězce. Díky tomu vznikl vyvazovač, který využívá specifické struktury vnitřní stěny kvasinek – glukomannany a dále nově i vazebnou schopnost některých druhů mořských řas. Mám zkušenosti, že je-li opravdu příčinou zdravotních potíží výskyt vyšších hladin mykotoxinů v krmivu, začíná se zdravotní stav upravovat do 14 dní po zařazení vyvazovače od Alltechu.

Napadne Vás – že tělo si musí s touto zátěží umět poradit samo? Vždyť plísně tu byly vždycky a nikdo to neřešil. Ano, částečně máte pravdu, ale spolu s modernizací zemědělství a novými technologickými postupy na poli se mění i podmínky výroby krmiv. Velkovýroba krmiv, nedodržení osevních postupů a omezení hluboké orby jejich bezpečnosti co se týče toxinů z plísní moc nenahrává. V dnešní uspěchané době, při snaze maximálně snížit náklady a při celosvětové tendenci zvyšující se potřeby krmiv se vyššímu výskytu plísní v krmivech prostě neubráníme. Je potřeba si toto nebezpečí uvědomit, připustit a udělat maximum pro jeho eliminaci a to i když mnohdy pádný důkaz hned nevidíme. Zemědělci se v rámci prevence snaží rozvoj plísní maximálně omezit – pomáhají kvalitní technologie při sklizni, ošetření porostu, konzervace krmiv, rozbory krmiv a další. Je jasné, že ne vždy se všechno podaří, nezáleží jen na lidech, ale i na počasí a to ovlivnit neumíme.

Určitě není důvod propadat panice, ale důležité je mít oči otevřené, používat selský rozum a být otevření novým poznatkům vědy. Vše kolem nás se vyvíjí a jde dopředu. To s sebou nese vedlejší efekty a my nesmíme usnout na vavřínech. Pojďme se tedy podívat na to, jak plísně fungují, co mají a nemají rády, jaké mají jejich jedy účinky na koně a jak se jim co nejvíce vyvarovat.

Znejte svého nepřítele – o životních pochodech plísní

Plísně spolu s kvasinkami jsou zařazeny do nižších hub. Pro lepší orientaci při hodnocení výskytu plísní v krmivech je dělíme podle jejich nejobvyklejšího místa výskytu a to na plísně „polní“ a „skladištní“ a případně „výrobní“.

Plísně „polní“, např. Fusarium napadají rostliny ještě během růstu na poli nebo louce a to proto, že nejlépe se jim daří v prostředí o vyšší vlhkosti (70%). To je příčínou vyššího zaplísnění v deštivém období.

Plísně „skladištní“, např. Aspergillus a Penicillium naopak upřednostní prostředí s nižší vlhokostí (14-18%). Vyšší koncentraci mykotoxinů lze očekávat u krmiv s poškozenými obilkami nebo u jinak rozrušených a špatně skladovaných krmiv.

Výskyt a růst plísní v zemědělských plodinách a krmivech je zcela přirozený stav. Je potřeba míti toto na paměti a podle toho zajistit kvalitní technologie a podmínky při sklizni, konzervaci i skladování krmiv.

Růst plísní

Plísně se rozrůstají pomocí dlouhých filament (vláken), která se nazývají hyfy. Plíseň se tedy dokáže z jediné buňky rozvinout v systém rozvětvených hyf, který se nazývá mycelium. Takovou síť můžete vidět například při špatně uskladněném obilí, do kterého se dostane voda – mycelium tak doslova zacementuje plesnivé obilí do pevné plesnivé hroudy. Plísně jsou schopné se šířit i do velkých vzdáleností a to pomocí spór zejména díky větru nebo vektorům (hmyz, hlodavci atp.). Spóry bývají příčinou charakteristického plísňového zápachu. Dokážou přežívat v dormantním (inaktivním) stadiu měsíce i roky, než nastanou vhodné podmínky pro jejich rozvoj. Spóry také mohou působit jako alergen a u koní tak mohou při vdechnutí vyvolávat stavy dušnosti.

Plísně produkují jedy – mykotoxiny

Mykotoxiny jsou sekundárním metabolitem některých plísní.  Plísně produkují tyto jedy ve stádiu stresu – změny teploty, vlhkosti atd. To znamená, že plíseň nemusí vždy produkovat toxiny. Často se mi stává, že dávám na rozbor viditelně velmi plesnivé krmivo, ve kterém laboratorní metody prokážou jen velmi nízké hladiny toxinů. Na druhou stranu prochází mi rukama i krmiva na pohled výborné kvality a vůně, které obsahují velmi vysoké hladiny mykotoxinů. To může být důsledkem vzniku toxinů např. již na poli, za špatných klimatických podmínek a pak v době rozboru je plíseň již dávno rozložena, není vidět, ale toxiny zůstávají.

Vliv na živý organizmus – co se děje, když kůň pozře mykotoxin

Krátce po příjmu reagují tyto jedy s mikroflórou zažívacího aparátu, škodí jí a mají tak negativní vliv na její rovnováhu. To může být příčinou kolik, průjmů a také poškození sliznice. Mykotoxiny jsou rychle vstřebávány ze střev do krevního oběhu a jsou tak dopraveny po celém těle. Jsou to jedy – cizí látky a proto se jich imunitní systém snaží zbavit a je k tomu i vybaven. Je-li však mykotoxinů hodně, je organizmus velmi přetížen a nestíhá se s těmito jedy vyrovnávat. U zvířat i lidí mohou mykotoxiny způsobovat postižení jater a ledvin, některé z nich mají neurotoxické účinky, jiné zase ovlivňují reprodukci, březost nebo třeba syntézu bílkovin – to může způsobovat často i např. kožní potíže či ovlivnit růst mladých koní. Vdechnutí spór a mykotoxinů je příčinou dýchacích potíží u koní. Všechny mykotoxiny mají jedno společné a to že zatěžují imunitní systém. To může vést k poruchám obranyschopnosti organizmu.

Klinické příznaky mykotoxikóz (otravy z plísňových jedů) se projevují jednak po jednorázově přijaté vysoké dávce mykotoxinu / mykotoxinů nebo také po dlouhodobém podávání krmiva s nižším obsahem mykotoxinů. K projevům mykotoxikóz může patřit mnoho nespecifických příznaků: únava, oslabená imunita a časté virózy, nachlazení, matná zježená srst, špatná regenerace po zátěži, problémy se zažíváním, výtoky trávicích šťáv z konečníku, postižení jater (změny v jaterních enzymech lze sledovat v krevních rozborech), postižení dýchacích cest až stavy dušnosti, neurologické poruchy, poruchy v reprodukci klisen i hřebců, vliv na vývoj plodu až potrat. Projevů může být mnoho a odvíjí se od doby vystavení, dávky, druhu a množství přítomných mykotoxinů. Dále také záleží na momentální kondici konkrétního jedince – např. zda je mladý, starý, březí, silný nebo oslabený, zda má i další jinou zátěž, zda má jiné kvalitní zdroje živin nebo nikoli.

Nebezpečný fakt je výskyt více druhů toxinů v krmivu. Pokud potvrdíme vysoké koncentrace jednoho toxinu, je velmi pravděpodobné, že jsou zde ve vyšší míře zastoupeny i jiné druhy. Což je pro zdraví zvířat kritické. Toxiny totiž mají kumulativní efekt a jejich účinky se sčítají. Při pokusech došlo k zajímavému úkazu. Skupiny pokusných zvířat daleko hůře snášely příjem plesnivého krmiva, než příjem čistého extraktu 1 druhu mykotoxinu. Vědci to připisují právě kumulativnímu efektu, kdy předpokládají výskyt více druhů mykotoxinů v plesnivém krmivu. Krmivo s výskytem více druhů mykotoxinů je tedy velikou zátěží pro imunitní systém organizmu a to i v případě, že laboratorně byly potvrzeny hladiny jednotlivých detekovaných mykotoxinů pod limitní hodnoty. Díky tomu také nejsou vždy tyto limitní hodnoty směrodatné. Tyto limitní hodnoty jsou pro různé živočišné druhy rozdílné. Citlivost na jednotlivé druhy mykotoxinů je totiž u jednotlivých druhů zvířat různá. Souvisí to například s přeměnou mykotoxinů v bachoru přežvýkavců.

Co je mykotoxikóza? Jak chránit nejen koně před účinky mykotoxinů obsažených v krmivu

Mykotoxikóza je klinický projev zátěže organizmu způsobené jedy z plísní – mykotoxiny. Teprve kolem roku 1960 byl poprvé oficiálně popsán a potvrzen případ mykotoxikózy. Od té doby se vědci po celém světě snaží nalézt způsob, jak účinky mykotoxinů odstranit nebo alespoň minimalizovat. Dříve se používaly jíly a zeolity, avšak jejich účinky jsou značně omezené zejména díky typu vazby pomocí +/- náboje – vážou jen pár druhů mykotoxinů (mykotoxiny s nábojem, nikoliv však neutrální) a současně vyvazují vitamíny a minerály (ty, které mají také +/- náboj) z krmné dávky. Dále tyto typy vyvazovačů potřebují delší dobu pro svou aktivaci ve střevech (zatímco se mykotoxiny vstřebávají rychle) a je potřeba je zkrmovat ve větším množství pro dosažení efektu.

Ruku v ruce se stále novými poznatky o plísních a jejich sekundárních metabolitech jde i vývoj nových adsorbentů a kde jinde je hledat než v přirozeném prostředí plísní.

Jak souvisí kvasinka s plísní?

Kvasinka i plíseň jsou houby. Ve své podstatě obě mají rády stejné prostředí. V přírodě často dochází k jejich soupeření o životní prostor – jsou tedy konkurenty. Právě proto si kvasinky musely vyvinout účinné mechanismy při obraně proti plísňovým jedům. Ve své vnitřní stěně (kvasinka má vnitřní a vnější stěnu) obsahují tzv. glukomannany. Pomocí těchto struktur dokáže kvasinka zabránit průniku jedů z plísní do svého jádra. Kvasinka je vystavena všem druhům mykotoxinů a je tedy předpoklad, že její obrané mechanismy se přizpůsobují široké škále plísňových jedů. Díky zvláštní vazbě „zámku a klíče“ je účinný pouze na mykotoxiny a nijak neovlivňuje složky krmné dávky, jako jsou vitamíny a minerály. Další důležitou vlastností těchto glykomannanů je jejich stabilita v různém rozpětí pH zažívacího traktu a současně rychlá aktivace. Toxiny z plísní se totiž ze zažívacího aparátu vstřebávají do těla velice rychle a pro ochranu organizmu je tedy důležité, aby vyvazovač začal ve střevech fungovat co nejdříve. K dosažení vysokého stupně vaznosti toxinů ve střevech stačí velice nízké dávky glykomannanů. Vědci v laboratořích Alltechu vyvinuli způsob, jak tyto struktury extrahovat (sloupnout) z kvasinky, zpřístupnit a použít je tak jako účinný adsorbent mykotoxinů v krmné dávce.

Vědci hledají další možnosti.

Použití vyvyzovače plísní může pomoci jako prevence vzniku mykotoxikózy v případech, kdy už krmivo obsahuje mykotoxiny. Vždy je však lepší v první řadě zabránění růstu plísní v krmivu. Dodržování správných technologických postupů je vždy základním předpokladem výroby kvalitního krmiva.

Pro podporu kvality senáží lze využít konzervanty – senážní inokulanty s protiplísňovou složkou, abychom zabránili růstu plísní a vzniku toxinů během skladování. Ty jsou opodstatněné zejména při senážování kulatých balíků pro koně, kdy je zde velký povrch ku malému objemu senáže a tedy i velký prostor pro přístup vzduchu a tím i rozvoje plísní. Zvláště pak ve spojení s faktem, že senáž pro koně děláme ve vyšší sušině, která koně tolik nepřekyseluje. Avšak vyšší sušina opět umožňuje vyšší přístup vzduchu k píci a tudíž je obtížnější takovou píci kvalitně zakonzervovat.

V prevenci je možné a účinné jít ještě dál – až k půdě, která je často opomíjená a vytrácí se v mnoha lokalitách její organická složka. Přitom dobře fungující půdní bakterie jsou jedním z nejúčinnějších bojovníků proti mykotoxinům a plísním. Alltech pomáhá i s ošetřením půdy pro podporu takovýchto přirozených procesů.

Jak dál?

Souvztažnosti a účinky mykotoxinů jsou velice složité. Představují tak velký oříšek pro výzkum a vědci mají stále velice mnoho nezodpovězených otázek.

Jisté však je, že mykotoxiny jsou celosvětově závažným problémem a to nejen u zvířat, ale i u lidí. Proto je potřeba mu věnovat patřičnou pozornost. Čím více o svém nepříteli budeme vědět, tím lépe s ním budeme umět bojovat – tedy bránit sebe a naše svěřence.

Zásadou by pro nás všechny měla být prevence. Ta je kolikrát opomíjena pro zdánlivě vyšší náklady a více práce, avšak v konečném důsledku se řešení následných problémů nejen prodraží, ale co hůř - mají i vliv na kvalitu života jak zvířat, tak lidí.

Je potřeba mít na paměti, že pokud kůň neprospívá, je vhodné zvážit i skryté jedy plísní jako možnou příčinu jeho potíží. Podávání nekvalitního krmiva s sebou vždy nese velkou zátěž pro organizmus koně. V případě horší kvality krmiva a zhoršených senzorických ukazatelů se dá předpokládat i vyšší výskyt mykotoxinů.

Obecně platí, že nejlepším způsobem, jak se mykotoxinů vyvarovat ve stájích našich koní, je nakupovat suché, senzoricky nezávadné, neplesnivé, voňavé, dobře uskladněné krmivo.

MVDr. Romana Babáková

www.HABIBIproKone.cz